Fena není rozmnožovací stroj
Pud rozmnožovací patří mezi základní pudy nejen u psů.
Psi žijící šťastně podle zákonů smečky mají určeno, kdo z jejích členů se smí pářit. Člověk, který vzal do svých rukou úkol vytvářet psa "k obrazu svému", vybírá chovné psy čistokrevného chovu podle kritérií, která vyhovují především jemu – třebas se zaklíná heslem "vše pro plemeno".
Jaké jsou vlastně základní zásady toho, kdy nechat psy spářit?
Domácí psi dospívají pohlavně velmi brzy, ještě před ukončením tělesného vývoje. Chovatele to nesmí zmást a rozhodně musí s plánovaným krytím počkat.
Chovný pes ani fena nesmějí být pro páření příliš mladí ani příliš staří. I když je u každého plemene možná odchylka od průměru, v zásadě platí, že pro chov nelze použít fenu mladší patnácti až osmnácti měsíců (u velkých a obřích plemen je nutný ještě vyšší věk), a nedoporučuje se nechat ji krýt po osmém roku, kdy už je považovaná za přestárlou. Přitom obdobím pohlavní dospělosti feny bývá u většiny plemen zpravidla věk šesti měsíců, kdy poprvé hárají.
I pes je vhodný pro páření až ve věku osmnácti měsíců, ale lépe mezi dvěma až osmi lety. Pohlavní zralost psa se projevuje tím, že si začíná všímat pachu ostatních psů, při močení zvedá (resp. může zvedat) zadní nohu, močí se pokouší vyznačovat své teritorium a může se stávat i agresivnějším ve vztahu k ostatním psům. V tomto věku už je schopen ejakulace a může oplodnit fenu. Je zajímavé, že i když psi a feny zpravidla dospívají ve stejném věku, existují některé výjimky. Například samci bíglů dosahují tohoto typu dospělosti dřív než fenky, a u plemena čau-čau je tomu přesně naopak.
Fena nemá mít víc než jeden vrh štěňat ročně, i když je k oplození připravená asi dvakrát do roka, vždy v době hárání. Hárání je složitý proces, během kterého jsou připravovány pohlavní cesty feny ke spojení a oplodnění. Hárání trvá až 21 dnů, přičemž nejvhodnější doba k oplodnění je zhruba mezi devátým a třináctým dnem od začátku hárání.
Psi nejsou vázáni na hormonální procesy ve svém těle a jsou proto schopni krytí kdykoliv. U psa se sexuální chování projevuje s velkou intenzitou. První náznaky sexuálního chování se neprojevují až v pubertě, ale už u štěňat věku dvou až tří měsíců: většinou jsou to psi, kteří naskakují na své sourozence a předvádějí pářící pohyby, fenky se zpravidla spokojí s pasivní rolí. V tomto věku samozřejmě není ještě organismus psa dozrálý a rozmnožovací pud vyvinutý. I když tyto hry vypadají značně realisticky, nejde v nich o uspokojení z páření, ale ze hry. Po pubertě tyto sexuální hry mizí a mladí psi se začínají projevovat vysokou sexualitou, jejich chování plně ovládá sexuální motivace a jak již bylo řečeno, jsou schopni ejakulace. Až s pokračujícím vývojem se zklidňují a pohlavně je vzruší až přítomnost háravé feny.
Chovatele proto nesmějí zmást sexuální projevy jeho psa, ani nechat se svést napohled lákavou vyhlídkou na brzký zisk ze štěňat. Veškeré odchylky od zmíněných doporučení se mohou projevit jak na zdraví feny, tak jejích mláďat.
Zdroj:Planeta Zvířat